Menu

Co uvidíte

 

Muzeum opevnění Králický řopík

Muzeum se nachází v prvosledové pevnůstce lehkého opevnění nového typu ve stavebním úseku XXXV Dolní Lipka. Od projektantů dostala číslo 111 a byl jí určen typ A-160, tzn. se dvěma střílnami pro boční palbu, jejichž osy svírají úhel 160 stupňů. Exponované umístění v prvním sledu vloženého v linii těžkého opevnění (TO) si vyžádalo výstavbu v zesílené verzi. Ta měla odolávat zásahům dělostřeleckých granátů do ráže 15 cm. Díky své poloze ve svahu byla navíc zešikmena vlevo, aby tak lépe splynula s okolním terénem. Stejná skutečnost je i důvodem dvou výškových úrovní kulometných střílen, kdy pravá je umístěna výše nad vnitřní podlahou než levá. Zvenku je navíc pravá střílna umístěna těsně nad okolní terén. Úkolem pevnůstky bylo střežení a postřelování intervalových překážek proti pěchotě a útočné vozbě mezi pěchotními sruby K-S 13 a K-S 14 a části obvodové překážky dělostřelecké tvrze Horka. Dále měla zesilovat palebnou přehradu vedenou z objektů TO a vykrývat místa, kam jejich zbraně nedostřelily. Betonáž proběhla 10. září 1938. Tři betonové zkušební kostky nebyly do ukončení opevňovacích prací dost vyzrálé na provedení tlakových zkoušek krychelné pevnosti, proto nám není známo, jakých hodnot se podařilo dosáhnout. I když stojedenáctka byla vybetonována necelé dva týdny před vyhlášením všeobecné mobilizace, stihlo se do konce září osadit vnitřní vybavení. Byla to ventilační souprava, lafeta pro levou střílnu, mřížové i pancéřové dveře a periskop, což je patrné z podrobného vyúčtování objektu nalezeného ve Vojenském historickém archivu v Praze nebo z detailní prohlídky interiéru. Z dobových fotografií a podrobného vyúčtování objektu také víme, že nebyly dokončeny terénní úpravy. Lomový kámen pro kamennou rovnaninu byl na místo dopraven jen částečně, a tak nemohl být dokončen ani hliněný zához. Za zajímavost můžeme považovat skutečnost, že stojedenáctka přežila období okupace bez zkušebního postřelování a jiných testů německé armády, což je na Králicku spíše výjimka. Prvotním impulzem pro vznik muzea se stalo na konci 90. let 20. století pořádání vojensko-historických akcí Cihelna v blízkosti pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“. To prohlubovalo zájem formující se skupiny nadšenců z Králík ve věku 12 až 14 let o opevnění v okolí. Po prvních terénních průzkumech se místní nadšenci pokusili vyčistit a následně rekonstruovat několik objektů. Z důvodu častých vloupání se objekty měnily, až se skupina nadšenců usídlila na objektu XXXV/111/A-160Z. Na stojedenáctce už před jejich příchodem, dne 26. srpna 2000, proběhlo odstranění betonové zazdívky vchodu (z poválečného období) a náletových dřevin dobrovolníky z Muzea opevnění v objektu K-S 14 „U cihelny“. Na konci devadesátých let byl v rámci akcí Cihelna, pořádaných v těsné blízkosti objektu, vytvořen i hliněný zához u čelní stěny. Po prvním roce se podařilo opatřit první kusy pevnostního vybavení a nově vznikající muzeum se dál rozvíjelo. Pokračování v rekonstrukci motivoval zájem o komentované prohlídky z řad veřejnosti. V roce 2002, kvůli nízkému věku zúčastněných, se skupina nadšenců nechala zaštítit muzeem opevnění v nedalekém pěchotním srubu K-S 14 „U cihelny“. Později, v roce 2015, vznikl zapsaný spolek Králický řopík, který se samostatně nadále stará o provoz a rozvoj muzea, jež je podle něj pojmenováno. Členové a dobrovolníci spolku se neomezují pouze na provozování muzea. Shromažďují i sbírkové předměty pro různá časová období reaktivací LO (německá reaktivace 1944–45, poválečné využití 1945–98), dobové fotografie a doklady, provádějí badatelskou činnost a také spolupracují s dalšími podobně zaměřenými subjekty. Během komentovaných prohlídek se zájemci mohou seznámit s jednotlivými prvky vybavení a některé si mohou osobně vyzkoušet. Na přilehlém venkovním prostranství bývají vystavovány i delaborované zbraně, s nimiž je v rámci prohlídky dovoleno se fotografovat. Návštěvník má tak možnost nasát dobovou atmosféru a lépe si představit, jak takový řopík vypadal v době své připravenosti na obranu vlasti. Muzeum bývá nejčastěji otevřeno v období letních prázdnin. Jeho otevření signalizuje vyvěšená státní vlajka.

 

Co uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíteCo uvidíte

© 2026 Králický řopík

vytvořil Ondřej Chaloupka